Od roku 1989 došlo v podobě českého bydlení k mnoha změnám. Jednou z nich je i to, kolik lidí dnes má své vlastní bydlení a nemusí se spoléhat na podnájmy. Stále více Čechů usiluje o to si pořídit dům nebo byt, který by jim náležel. Momentálně se mezi vlastníky bydlení řadí necelá polovina českých občanů. Mezi těmi, kteří žijí v podnájmu, pak podle průzkumu devět z deseti chce bydlet ve vlastním.

Za tímto účelem lidé mají možnost si vzít půjčku na bydlení nebo hypotéku či uzavřít stavební spoření. Tyto možnosti před třiceti lety neexistovaly, zato dnes je člověk může v případě zájmu a dostatečné solventnosti využít.

Od roku 1989 pak poklesl nejenom počet lidí žijících v podnájmu, ale rovněž počet nájemních bytů sám. Před třiceti lety jejich číslo dosahovalo jednoho a půl milionu. Kdežto dnes je sotva poloviční. Nájemní bydlení zabírá pouhá tři procenta z celkového trhu. Oproti tomu v zahraničí to mnohdy bývá přes dvacet procent.

Další zajímavou statistikou, kterou průzkumy odhalily, je snížení průměrného počtu členů české domácnosti. Ten poklesl z 2,76 lidí na 2,47. To má za následek, že Češi dnes mají k dispozici větší prostor pro sebe. Mohou užívat v průměru 32,5 metru čtverečního obytné plochy, což je dvojnásobek proti 16,6 metrům čtverečním z roku 1991. Jedinou výjimkou je v tomto směru Praha. Tam naopak došlo ke snižování velikosti bytů, a tedy i životního prostoru lidí. Zato se v hlavním městě zvýšil počet domácností o jediném členovi.

Lépe než Praha si vede Středočeský kraj, kde jsou v současnosti největší byty. S výjimkou pražských obyvatel tak Češi dnes žijí ve větších bytech než krátce po revoluci. V roce 1991 průměrná velikost bytu byla 45,9 metrů čtverečních, zatímco o dvacet let později, v roce 2011, se vyšplhala až na 65,3 metrů čtverečních.